Kontrakt mezi vládou a soukromým investorem, pokrývá rozdíl ceny a garantuje návratnost investice i v době, kdy poklesne cena trhu. Vznikl v Anglii, kdy se vzhledem ke klesajícím cenám elektřiny investoři obávali dlouhodobých investic do jaderných zdrojů. Stát garantuje, že pokud cena trhu poklesne pod určitou domluvenou úroveň, bude investorovi cenový rozdíl kompenzovat (v původním pojetí měl ale investor toto vracet, půjde-li potom cena trhu výrazně nahoru a on začne vydělávat).
Podobným způsobem to ale nelze použít, když víme, že:
- Cena trhu je nízká, dumpingová nebo dokonce záporná.
- Trh, na kterém se to má stavět, je s německým propojen přes Lipskou burzu, kde ČEZ a další investoři elektřinu prodávají, zná tedy ceny a jejich vývoj velmi dobře
.
- Klima o počasí je stejné jako v sousedním státě, tedy needituje možnost, abychom na sousedním strhu vydělali, protože u nás tou dobou nesvítí a nefouká také
.
(poznámka k souvislostem: naopak tou dobou vydělává na německém trhu vývoz z uhelnách elektráren, kde nás ale obírají o emisní povolenky a v Německu tuto produkci vydávají za „čistou surovinu nakoupenou na burze“)
Rozdíl mezi tím, zda jde o „pojištění“ některých situací anebo o záměrný hospodářský tunel, který zavazuje spotřebitele doplácet předem prodělkové kontrakty investorům, mohou dokázat nezávislé studie. Je to věcí míry a očekávaného vývoje, jistotu, že v Německu budou přibývat záporné ceny, nelze v normálním byznysu nazývat „podnikatelským rizikem“