Ekonomické hledisko
Skutečná motivace výstavby větrných turbín
Záporné ceny elektřiny
Když vyrábíme zboží, které nikdo neodebírá, a je jedno jestli obnovitelnou energii v Německu nebo krupicovou kaši v pohádce - nejprve je velmi levné za výprodejní cenu. Pak už ho nikdo nechce a má cenu nulovou.
A nakonec musíme zaplatit někomu, aby je zlikvidoval. V pohádce se kaší prokousávali sedláci, a u nás toto obstarávají „mařiče energie“.
Když vzniká zbytečná elektřina v Německu a mařiče jsou u nás, platíme ještě navíc za přenos energie a při velkých přetocích hrozí blackouty.
A nakonec musíme zaplatit někomu, aby je zlikvidoval. V pohádce se kaší prokousávali sedláci, a u nás toto obstarávají „mařiče energie“.
Když vzniká zbytečná elektřina v Německu a mařiče jsou u nás, platíme ještě navíc za přenos energie a při velkých přetocích hrozí blackouty.
Jednostranný "Contract for difference"
Kontrakt mezi vládou a soukromým investorem, pokrývá rozdíl ceny a garantuje návratnost investice i v době, kdy poklesne cena trhu. Vznikl v Anglii, kdy se vzhledem ke klesajícím cenám elektřiny investoři obávali dlouhodobých investic do jaderných zdrojů. Stát garantuje, že pokud cena trhu poklesne pod určitou domluvenou úroveň, bude investorovi cenový rozdíl kompenzovat (v původním pojetí měl ale investor toto vracet, půjde-li potom cena trhu výrazně nahoru a on začne vydělávat).
Podobným způsobem to ale nelze použít, když víme, že:
- Cena trhu je nízká, dumpingová nebo dokonce záporná.
- Trh, na kterém se to má stavět, je s německým propojen přes Lipskou burzu, kde ČEZ a další investoři elektřinu prodávají, zná tedy ceny a jejich vývoj velmi dobře .
- Klima o počasí je stejné jako v sousedním státě, tedy needituje možnost, abychom na sousedním strhu vydělali, protože u nás tou dobou nesvítí a nefouká také .
(poznámka k souvislostem: naopak tou dobou vydělává na německém trhu vývoz z uhelnách elektráren, kde nás ale obírají o emisní povolenky a v Německu tuto produkci vydávají za „čistou surovinu nakoupenou na burze“)
Rozdíl mezi tím, zda jde o „pojištění“ některých situací anebo o záměrný hospodářský tunel, který zavazuje spotřebitele doplácet předem prodělkové kontrakty investorům, mohou dokázat nezávislé studie. Je to věcí míry a očekávaného vývoje, jistotu, že v Německu budou přibývat záporné ceny, nelze v normálním byznysu nazývat „podnikatelským rizikem“
Podobným způsobem to ale nelze použít, když víme, že:
- Cena trhu je nízká, dumpingová nebo dokonce záporná.
- Trh, na kterém se to má stavět, je s německým propojen přes Lipskou burzu, kde ČEZ a další investoři elektřinu prodávají, zná tedy ceny a jejich vývoj velmi dobře .
- Klima o počasí je stejné jako v sousedním státě, tedy needituje možnost, abychom na sousedním strhu vydělali, protože u nás tou dobou nesvítí a nefouká také .
(poznámka k souvislostem: naopak tou dobou vydělává na německém trhu vývoz z uhelnách elektráren, kde nás ale obírají o emisní povolenky a v Německu tuto produkci vydávají za „čistou surovinu nakoupenou na burze“)
Rozdíl mezi tím, zda jde o „pojištění“ některých situací anebo o záměrný hospodářský tunel, který zavazuje spotřebitele doplácet předem prodělkové kontrakty investorům, mohou dokázat nezávislé studie. Je to věcí míry a očekávaného vývoje, jistotu, že v Německu budou přibývat záporné ceny, nelze v normálním byznysu nazývat „podnikatelským rizikem“
Narůstající rizika nenávratnosti investic
Vývoj četnosti záporných cen v letech 2023 až 2025 v Německu (trh na den dopředu)
Na vodorovné ose jsou intervaly velikosti záporní ceny v Eurech na MWh, na svislé ose počet hodin, kdy se ceny vyskytuje v tomto intervalu. Je vidět, že se oproti minulému stavu tento trend zdvojnásobil, zhoršila se i výše záporné ceny a již se to týká kolem 10% hodin do roka. Tento trend se vlivem dalších dotací zhoršuje. Nejnižší cena dosáhla asi −250 €/MWh dne 11. května 2025, v přepočtu na české koruny jde o více jak 6 korun, které musí zaplatit výrobce za to, když dodá elektřinu do přetěžované sítě. Průměr je kolem −100 €/MWh, tedy zhruba za 2,50 Kč každou desátou hodinu do roka.
Na vodorovné ose jsou intervaly velikosti záporní ceny v Eurech na MWh, na svislé ose počet hodin, kdy se ceny vyskytuje v tomto intervalu. Je vidět, že se oproti minulému stavu tento trend zdvojnásobil, zhoršila se i výše záporné ceny a již se to týká kolem 10% hodin do roka. Tento trend se vlivem dalších dotací zhoršuje. Nejnižší cena dosáhla asi −250 €/MWh dne 11. května 2025, v přepočtu na české koruny jde o více jak 6 korun, které musí zaplatit výrobce za to, když dodá elektřinu do přetěžované sítě. Průměr je kolem −100 €/MWh, tedy zhruba za 2,50 Kč každou desátou hodinu do roka.
Zdroj německá burza ffe.de
Příklad
Průměrná cena na trhu byla ve sledovaném roce kolem 2,50 Kč za 1 kilowatthodinu
ŠPATNĚ
Vynásobíme celoroční průměrnou cenu a roční výrobní kapacitu
• Vyrobíme z každého instalovaného kW po dobu 2000 hodin, kdy je v provozu, 2000 kWh
• Toto prodáme za průměrnou cenu trhu za 5000 korun
• U jedné elektrárny s výkonem 4 MW takto získám 20 mil. Kč ročně
• Za 25 let jejího provozu utržíme takto půl miliardy Kč
• Vyrobíme z každého instalovaného kW po dobu 2000 hodin, kdy je v provozu, 2000 kWh
• Toto prodáme za průměrnou cenu trhu za 5000 korun
• U jedné elektrárny s výkonem 4 MW takto získám 20 mil. Kč ročně
• Za 25 let jejího provozu utržíme takto půl miliardy Kč
SPRÁVNĚ
Vynásobíme každou hodinu, kdy zdroj vyrábí, s očekávanou cenou na trhu (na burze v Německu)
• V bezvětří nevyrobíme nic, tedy získáme 0 Kč
• Když budeme vyrábět 10% času při záporných cenách, zaplatíme za to při −100 €/MWh 2 mil. Kč, anebo raději nevyrobíme nic, abychom ušetřili
• Ze cenu vyšší než je průměr na trhu mnoho neprodáme, zato častěji prodáme za ceny nižší, protože pokud mají u nás přebytek výroby, mají v Německu téměř s jistotou také přebytek a tím i nízké ceny a vyvážejí za ně tento přebytek i do zahraničí
• V bezvětří nevyrobíme nic, tedy získáme 0 Kč
• Když budeme vyrábět 10% času při záporných cenách, zaplatíme za to při −100 €/MWh 2 mil. Kč, anebo raději nevyrobíme nic, abychom ušetřili
• Ze cenu vyšší než je průměr na trhu mnoho neprodáme, zato častěji prodáme za ceny nižší, protože pokud mají u nás přebytek výroby, mají v Německu téměř s jistotou také přebytek a tím i nízké ceny a vyvážejí za ně tento přebytek i do zahraničí
Jak funguje cena elektřiny
Jak funguje cena elektřiny a za kolik se v ČR prodává
Cenová relace
1 kWh obnovitelné elektřiny stojí obvykle kolem 3 Kč. Noví investoři do větrných parků požadují 3,20 za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny. Solární elektrárny na volné půdě bývají levnější, na střechách podle typu střechy a nutných úprav.
1 kWh vyrobené jaderné nebo uhelné elektřiny stojí kolem 20 haléřů. U té uhelné elektřiny je ale potřeba v současnosti započítat cenu emisní povolenky, zhruba 2 Kč / kWh, která ji prakticky vyrovnává s elektřinou obnovitelnou. Na rozdíl od té obnovitelné je ale fosilní i jaderná elektřina stabilní a řiditelná, tedy se bez ní s nestabilními zdroji stejně neobejdeme. Ekologicky má určitě nižší přidanou hodnotu, ale technicky v soustavě vyšší, podobně zemní plyn. U nového jaderného zdroje bychom měli pro srovnání počítat z celkovou cenou 60 až 80 haléřů za jednu kWh. Provozní náklady se nemění (20 haléřů). Na investici je potřeba dalších 40 haléřů. Cena 240 miliard Kč, doba provozu 60 let, tedy 4 miliardy Kč ročně. Jaderný blok výkonu 1200 MW vyrobí zhruba 10 miliard kWh. Pokud bychom současnou drahou elektřinou ve státní společnosti na nový zdroj nenašetřili, jsou finanční náklady na takto velký úvěr podobné těm provozním, tedy dalších 20 haléřů. Stále je to ale pouze pětina ceny elektřiny ve srovnání s cenou z větrného parku a výroba je stabilní i když nefouká vítr. Jaderná energie má stejné nulové emise jako solární nebo větrná a stejné vyrobené množství má i vyšší přidanou hodnotu stability a řiditelnosti, v tomto smyslu je o hodně kvalitnější.
1 kWh vyrobené jaderné nebo uhelné elektřiny stojí kolem 20 haléřů. U té uhelné elektřiny je ale potřeba v současnosti započítat cenu emisní povolenky, zhruba 2 Kč / kWh, která ji prakticky vyrovnává s elektřinou obnovitelnou. Na rozdíl od té obnovitelné je ale fosilní i jaderná elektřina stabilní a řiditelná, tedy se bez ní s nestabilními zdroji stejně neobejdeme. Ekologicky má určitě nižší přidanou hodnotu, ale technicky v soustavě vyšší, podobně zemní plyn. U nového jaderného zdroje bychom měli pro srovnání počítat z celkovou cenou 60 až 80 haléřů za jednu kWh. Provozní náklady se nemění (20 haléřů). Na investici je potřeba dalších 40 haléřů. Cena 240 miliard Kč, doba provozu 60 let, tedy 4 miliardy Kč ročně. Jaderný blok výkonu 1200 MW vyrobí zhruba 10 miliard kWh. Pokud bychom současnou drahou elektřinou ve státní společnosti na nový zdroj nenašetřili, jsou finanční náklady na takto velký úvěr podobné těm provozním, tedy dalších 20 haléřů. Stále je to ale pouze pětina ceny elektřiny ve srovnání s cenou z větrného parku a výroba je stabilní i když nefouká vítr. Jaderná energie má stejné nulové emise jako solární nebo větrná a stejné vyrobené množství má i vyšší přidanou hodnotu stability a řiditelnosti, v tomto smyslu je o hodně kvalitnější.
Pokrytí spotřeby ČR jednotlivými typy zdrojů
(bez exportu elektřiny)
Pokrytí spotřeby ČR jednotlivými typy zdrojů
Po dostavbě jaderného bloku 1200 MW
Bilance výroby a spotřeby (bez exportu přebytků uhelné elektřiny do Německa)
V současnosti máme naše energetické potřeba již pokryty bezemisním mixem ze dvou třetin (jádro + OZE). Při dostavbě jednoho jaderného bloku je to už 80%, a po dostavbě dvou (Dukovany + Temelín) je to pří mírném nárůstu OZE už 100 procent!
Cenová relace
Prakticky polovinu elektřiny si vyrábíme z jádra již dnes za 20 haléřů, ale prodávají nám ji za 3 koruny a více. V Německu jadernou elektřinu nemají, protože si ji neuváženě uzavřeli, prodávat jadernou elektřinu na Lipské burze je podobné, jako na vegetariánské burze potravin prodávat vepřové maso. Ve Francii, která je také velkou evropskou zemí, to mají úplně jinak (viz následující obrázek). Pokud odpadnou uhelné zdroje, odpadnou emisní povolenky. Dlouhodobým záměrem investorů tedy mohou být dlouhodobě předražené ceny OZE, které jsou zhruba pěti až desetinásobné. V podmínkách České republiky tvoří takovýto přeprodej naší levné jaderné produkce při současných cenách rozdílu mezi výrobou jaderné části elektřiny a současnou prodejní cenou kolem 100 miliard Kč, v době energetické krize i násobky této ceny.
Cenová marže mezi elektřinou vyrobenou a spotřebovanou v ČR
Určitá část tohoto cenového rozdílu se ztrácí v překupnických operacích a nezůstává ve státní společnosti ČEZ, která se ale u svých cen vůči vlastním spotřebitelům odvolává na „ceny trhu“, zatímco na překupech vzniká takovýto rozdíl.
V současnosti máme naše energetické potřeba již pokryty bezemisním mixem ze dvou třetin (jádro + OZE). Při dostavbě jednoho jaderného bloku je to už 80%, a po dostavbě dvou (Dukovany + Temelín) je to pří mírném nárůstu OZE už 100 procent!
Cenová relace
Prakticky polovinu elektřiny si vyrábíme z jádra již dnes za 20 haléřů, ale prodávají nám ji za 3 koruny a více. V Německu jadernou elektřinu nemají, protože si ji neuváženě uzavřeli, prodávat jadernou elektřinu na Lipské burze je podobné, jako na vegetariánské burze potravin prodávat vepřové maso. Ve Francii, která je také velkou evropskou zemí, to mají úplně jinak (viz následující obrázek). Pokud odpadnou uhelné zdroje, odpadnou emisní povolenky. Dlouhodobým záměrem investorů tedy mohou být dlouhodobě předražené ceny OZE, které jsou zhruba pěti až desetinásobné. V podmínkách České republiky tvoří takovýto přeprodej naší levné jaderné produkce při současných cenách rozdílu mezi výrobou jaderné části elektřiny a současnou prodejní cenou kolem 100 miliard Kč, v době energetické krize i násobky této ceny.
Cenová marže mezi elektřinou vyrobenou a spotřebovanou v ČR
Určitá část tohoto cenového rozdílu se ztrácí v překupnických operacích a nezůstává ve státní společnosti ČEZ, která se ale u svých cen vůči vlastním spotřebitelům odvolává na „ceny trhu“, zatímco na překupech vzniká takovýto rozdíl.
Srovnání francouzské a české cenotvorby
důležité pro úvahy, zda je jádro „drahé“
V českých podmínkách dochází ke dvojí cenové deformaci:
1. první pochází z Německa a vytváří dumpingové ceny předotované obnovitelné elektřiny, která se tváří „levně“, přestože jde o cenu elektřiny vytvořenou dotacemi v době, kdy o ni nikdo nestojí, a bez dotací by ji za záporné ceny ani normální výrobce nevyráběl.
2. Jaderná energie, která je ve své podstatě levná a ekologická, vyrábíme ji za 20 haléřů za jednu kWh a naše státní společnosti ji nabízí na burze za 10 až 12 EUR za 1 MWh (ekvivalent 25 až 30 hal / kWh) , je na Lipské burze dána „do jednoho pytle“ s energií uhelnou a pak prodávána v rámci „jednotného trhu“ za cenu energie fosilní i s emisní povolenkou takto zahrnutou v ceně.
3. Zisk za takovéto transakce mnohdy nejde státní společností ČEZ, ale překupníkům. Nefosilní jaderná energie, která pokrývá polovinu našich energetických potřeb, je za tyto ceny s vědomím vlády a regulačních autorit (ERÚ) dodávána domácím spotřebitelům tak, jako kdyby šlo o energii fosilní.
2. Jaderná energie, která je ve své podstatě levná a ekologická, vyrábíme ji za 20 haléřů za jednu kWh a naše státní společnosti ji nabízí na burze za 10 až 12 EUR za 1 MWh (ekvivalent 25 až 30 hal / kWh) , je na Lipské burze dána „do jednoho pytle“ s energií uhelnou a pak prodávána v rámci „jednotného trhu“ za cenu energie fosilní i s emisní povolenkou takto zahrnutou v ceně.
3. Zisk za takovéto transakce mnohdy nejde státní společností ČEZ, ale překupníkům. Nefosilní jaderná energie, která pokrývá polovinu našich energetických potřeb, je za tyto ceny s vědomím vlády a regulačních autorit (ERÚ) dodávána domácím spotřebitelům tak, jako kdyby šlo o energii fosilní.
Vidíme zde, že jsou z tohoto „jednotného trhu“ vyjmuty pouze přemrštěně dotované obnovitelné zdroje energie, zatímco druhý bezemisní zdroj je cenové penalizován tak, jako kdyby byl fosilní. V Německu je to dnes už jedno, protože žádné jaderné zdroje nemají, avšak pro zemi plánující další provoz i výstavbu jaderných elektráren toto představuje značné riziko.
Německý systém Lipské burzy totiž šikanuje jadernou energetiku stejně jako uhelnou a mohlo by se nám snadno stát, že přijetím této cenotvorby by mohla mít naše státní společnosti ČEZ vážný problém s plánovanými investicemi.
Trh – kdy jde o doprodej a kdy o dumping
Podobenství s rohlíky
TRH
Pekárna musí vyrobit dost rohlíků na to, aby uspokojila i večerní zákazníky, kterých občas přijde méně. V průměru 10% rohlíků se vyrobí navíc, aby se takto udržela na trhu.
Pokud rohlíky v daný den zbydou, udělá se z nich strouhanka, která se prodá za 10% ceny.
Celková ceny rohlíku se pak musí o těchto 10% zdražit.
DUMPING
Stát v rámci deformované politiky pečiva a podpory vegetariánské kuchyně garantuje výkup strouhanky za cenu čerstvého rohlíku. Pokud pekárna „vysoutěží“ kontrakt se státem na tento typ produkce, může vyrábět libovolné množství rohlíků, které ale nikdo nesní. Když vznikne tolik strouhanky, že by pytle s ní mohly destabilizovat dopravu před pekárnou, zaplatí se „mařičům“ popelářům za to, že ji zlikvidují.
Poznámka: inovativní varianta v Německu: vyhodit strouhanku na hnůj je zakázané, takže se musí odvézt do drůbežárny nebo do prasečáku, u nás toto zatím neplatí.
Poznámka: inovativní varianta v Německu: vyhodit strouhanku na hnůj je zakázané, takže se musí odvézt do drůbežárny nebo do prasečáku, u nás toto zatím neplatí.
Shrnutí
aneb může být kompenzace dumpigové ceny za peníze zákazníka tunelem?
Předpoklad 1
Je-li dumpingové výroba již součástí obchodního záměru, anebo je-li k výpočtu rentability vědomě použit nekorektní zmanipulovaný výpočet, jako v případě modelu SEEPIA a jemu podobných
Je-li dumpingové výroba již součástí obchodního záměru, anebo je-li k výpočtu rentability vědomě použit nekorektní zmanipulovaný výpočet, jako v případě modelu SEEPIA a jemu podobných
Předpoklad 2
a je-li součástí takového plánu, že na tomto investor bude vydělávat za peníze spotřebitele nebo daňového poplatníka (státu)
a je-li součástí takového plánu, že na tomto investor bude vydělávat za peníze spotřebitele nebo daňového poplatníka (státu)
Jde v takovém případě o plánovaný hospodářský tunel
Náklady implementace a provozu energetických zdrojů
Energetická soustava s novými prvky – popis
Když nám do soustavy přibydou solární a větrné farmy, musí se k tomu doinvestovat další prvky, zejména:
• Náhradní zdroj, tedy nechat v chodu například Chvaletice a platit údržbu a personál (lepší varianta) anebo postavit novu elektrárnu na zemní plyn (bude dále uvedeno)
• Transformovnu, pokud chceme větší park zapojit do přenosové soustavy, jsou zde tři úrovně transformace, cena těchto zařízení je srovnatelná s cenou elektrárny
• Vedení od elektrárny k energetické síti. Toto neplatí pro příklad průmyslových brownfieldů, většina projektů současných větrných a minulých solárních parků je ale v přírodě v polích
• Úprava rozvodny, kde je toto zaústěno
• Posílení sítí, pokud chceme přenášet energetické špičky, je to investice podobná výstavbě frekventované dálnice, která by bylo v provozu pouze v době dovolených, ještě k tomu ve dne, a po zbytek roku měla velmi omezený provoz srovnatelný s okreskami
•Vyšší nároky na dispečink včetně personálu i počítačového řízení a úpravy ochran, a to především pří řízení přetoků a prevenci stavů nouze, aby se minimalizovalo riziko dalších blackoutů
• Náhradní zdroj, tedy nechat v chodu například Chvaletice a platit údržbu a personál (lepší varianta) anebo postavit novu elektrárnu na zemní plyn (bude dále uvedeno)
• Transformovnu, pokud chceme větší park zapojit do přenosové soustavy, jsou zde tři úrovně transformace, cena těchto zařízení je srovnatelná s cenou elektrárny
• Vedení od elektrárny k energetické síti. Toto neplatí pro příklad průmyslových brownfieldů, většina projektů současných větrných a minulých solárních parků je ale v přírodě v polích
• Úprava rozvodny, kde je toto zaústěno
• Posílení sítí, pokud chceme přenášet energetické špičky, je to investice podobná výstavbě frekventované dálnice, která by bylo v provozu pouze v době dovolených, ještě k tomu ve dne, a po zbytek roku měla velmi omezený provoz srovnatelný s okreskami
•Vyšší nároky na dispečink včetně personálu i počítačového řízení a úpravy ochran, a to především pří řízení přetoků a prevenci stavů nouze, aby se minimalizovalo riziko dalších blackoutů
Vyvolané investice a provozní náklady
Když nám do soustavy přibydou solární a větrné farmy, musí se k tomu doinvestovat další prvky, zejména:
• Jaderné zdroje mají své lokality, Temelín byl už předem postaven na 4 bloky a stojí tam zatím 2.
• U domácí nebo komunitní elektrárny využíváme síť v místě a ke spotřebě elektřiny v místě a v čas, kde vzniká, obvykle nějaké obzvláštní investice na její přenášení někam jinam nepotřebujeme.
• U velkých větrných a solárních parků je tomu jinak, pokud jde o větší parky zapojené do přenosové soustavy, může být cena připojení srovnatelná s cenou vlastní elektrárny, zejména je-li kvůli tomu potřeba v okolí posilovat sítě.
ERÚ a legislativa rozhodují, zda jsou tyto vícenáklady veřejným výdajem, který zdraží regulovanou složku ceny elektřiny, anebo zda jdou k tíži investora.
• Jaderné zdroje mají své lokality, Temelín byl už předem postaven na 4 bloky a stojí tam zatím 2.
• U domácí nebo komunitní elektrárny využíváme síť v místě a ke spotřebě elektřiny v místě a v čas, kde vzniká, obvykle nějaké obzvláštní investice na její přenášení někam jinam nepotřebujeme.
• U velkých větrných a solárních parků je tomu jinak, pokud jde o větší parky zapojené do přenosové soustavy, může být cena připojení srovnatelná s cenou vlastní elektrárny, zejména je-li kvůli tomu potřeba v okolí posilovat sítě.
ERÚ a legislativa rozhodují, zda jsou tyto vícenáklady veřejným výdajem, který zdraží regulovanou složku ceny elektřiny, anebo zda jdou k tíži investora.
Za co platíme (přehled)
Cena záložního zdroje
Typ 1
• Kapacitní platby
.
• Uhelné elektrárny zůstávají v rámci „zelené“ transformace nadále v provozu a slouží jako záložní zdroje v době, kdy obnovitelné zdroje nedodávají. • Nové investice
• 1 MW paroplynové elektrárny stojí zhruba 1 milion dolarů, při dnešních kurzech kolem 20 milionů korun. Pokud chceme budovat větrný park o výkonu 50 MW, stojí dodatečná investice do rezervního výkonu k němu asi miliardu korun.
• Když chceme budovat 1,5 GW výkonu v akceleračních zónách, je to 30 miliard korun.
• Uhelné elektrárny zůstávají v rámci „zelené“ transformace nadále v provozu a slouží jako záložní zdroje v době, kdy obnovitelné zdroje nedodávají. • Nové investice
• 1 MW paroplynové elektrárny stojí zhruba 1 milion dolarů, při dnešních kurzech kolem 20 milionů korun. Pokud chceme budovat větrný park o výkonu 50 MW, stojí dodatečná investice do rezervního výkonu k němu asi miliardu korun.
• Když chceme budovat 1,5 GW výkonu v akceleračních zónách, je to 30 miliard korun.
Nedostatek energie, tedy není odkud brát. Tento typ existuje především v rozvojových zemích, ale v okamžicích blackoutu se projevuje už i v zemích Evropské unie.
Typ 2
Cena energie, kdy je energie tak drahá, že si ji nemůže každý v potřebném množství dovolit. Příkladem je nedávná politika vlády v období energetické krize, kdy si už některé podniky nemohly dovolit pokračování výroby a zkrachovaly.
Výsledek
Špatně implementované obnovitelné zdroje energie generují oba dva typy, zdražování ceny elektřiny, poplatků i daní.
K tomu riziko nestability energetických sítí a blackoutu.
Za vyšší cenu dostáváme horší kvalitu – v technickém vývoji poměrně unikátní pojetí.