Základy energetiky
Vliv větrných elektráren na energetickou situaci ČR
Energetická politika státu
Správná energetická koncepce státu musí odpovídat celospolečenskému konsensu a „společenské dohodě“, která o řád přesahuje jedno volební období (40 až 50 let).
Tato dohoda musí respektovat potřeby státu (průmyslový, zemědělský, turistický apod.) a také jeho možnosti, zejména geologické, surovinové a klimatické.
Základními pohledy jsou odborná kritéria Světové energetické rady (World Energy Council), jimiž jsou:
Tato dohoda musí respektovat potřeby státu (průmyslový, zemědělský, turistický apod.) a také jeho možnosti, zejména geologické, surovinové a klimatické.
Základními pohledy jsou odborná kritéria Světové energetické rady (World Energy Council), jimiž jsou:
- zabezpečení a bezpečnost dodávek energie (security of supply)
- dostupnost energie a sociální aspekty, a to ve vyspělém průmyslovém státě i v širším měřítku, například zaměstnanost v konkurenceschopném průmyslu (energy equity)
- environmetální udržitelnost, která je dána celkovým posouzením všech dopadů a hodnot (krajina, biotopy, emise různých druhů škodlivin apod.) (environmental sustainability)
K těmto kritériím nepatří uspokojení investorů a energetické oligarchie.
Zákon č. 249/2025 Sb. o akceleračních zónách
Plným názvem Zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie)
.
Zákon byl schválen čtvrt roku před volbami, kdy byla energetika a odstoupení nebo revize Greendealu klíčovým tématem:
Zákon byl schválen čtvrt roku před volbami, kdy byla energetika a odstoupení nebo revize Greendealu klíčovým tématem:
• Usnesení vlády ČR ze dne 24. dubna 2024
• Vláda předložila návrh zákona 7. května 2025
• Schváleno 2. července 2025
• Účinnost 1. srpna 2025 (pozor, zákon platí)
• Vláda předložila návrh zákona 7. května 2025
• Schváleno 2. července 2025
• Účinnost 1. srpna 2025 (pozor, zákon platí)
Objem akceleračních zón v ČR, který se na tento zákon váže, byl spočítán nekorektním způsobem:
• Model SEEPIA, který byl použitý, nepočítali energetici ani nebyl předložen k veřejné odborné diskusi
• Výsledný výpočet zejména nebere dostatečně do úvahy rozdíl mezi letním a zimním provozem energetických soustav ČR, takže to vypadá, že si přebytky letní fotovoltaiky v zimě zatopíme, což není technicky reálné
• Celkové schéma počítá s dovozy elektřiny do ČR, ale nebere dostatečně v úvahu, že jde zejména v době nedostatku o období, kdy není odkud ji dovážet
Součástí evropského rámce pro klimaticko‑energetické plánování je i vyhodnocení sociálních a ekonomických dopadů. V současných podkladech tato analýza chybí, takže není možné plně posoudit širší dopady navrhovaných kroků. Z uvedených skutečností, tedy nekorektní či dokonce podjaté výpočty a vynechání základního sociálního a ekonomického prvku požadovaného u Evropské Unie, lze pochybovat i o tom, zda takovýto zákon vůbec platí.
• Model SEEPIA, který byl použitý, nepočítali energetici ani nebyl předložen k veřejné odborné diskusi
• Výsledný výpočet zejména nebere dostatečně do úvahy rozdíl mezi letním a zimním provozem energetických soustav ČR, takže to vypadá, že si přebytky letní fotovoltaiky v zimě zatopíme, což není technicky reálné
• Celkové schéma počítá s dovozy elektřiny do ČR, ale nebere dostatečně v úvahu, že jde zejména v době nedostatku o období, kdy není odkud ji dovážet
Součástí evropského rámce pro klimaticko‑energetické plánování je i vyhodnocení sociálních a ekonomických dopadů. V současných podkladech tato analýza chybí, takže není možné plně posoudit širší dopady navrhovaných kroků. Z uvedených skutečností, tedy nekorektní či dokonce podjaté výpočty a vynechání základního sociálního a ekonomického prvku požadovaného u Evropské Unie, lze pochybovat i o tom, zda takovýto zákon vůbec platí.
Vítr a jeho špatné zvládnutí
S předčasným uzavřením uhelných zdrojů, které nenahradíme jadernými, bude naše energetika funkčně podobná plachetnici. Česká energetická soustava nebude mít starý uhelný ani nový slibovaný jaderný motor, a zimní nápor spotřeby nepřečká, pokud ji budeme dále destabilizovat a výkonově oslabovat.
Ekologická realita
Legenda k obrázku níže: převzato z elektronické publikace Náš svět v datech (Our World in Data).
Na grafu vidíme celkovou spotřebu energie ve světě podle primárních energetických zdrojů od roku 1800 po současnost.
Legenda:
Traditional biomass = Tradiční biomasa
Coal = Uhlí
Oil = Ropa
Natural Gass= Zemní plyn
Nuclear = Jaderná energie
Hydropower = Vodní energie
Wind = Větrná energie
Solar = Sluneční energie
Modern biofuels = Moderní biopaliva
Other renewables = Ostatní obnovitelné zdroje
Tradiční biomasa – Traditional biomass (světle hnědá) je tedy de facto dříví a další rostlinné materiály, ale i sušený zvířecí trus, které byly užívány ještě v období před stoletím páry. Velikost této křivky a význam těchto paliv se nemění, pouze mírně narůstá po roce 2000 vlivem uměle pěstované biomasy.
Uhlí - Coal (hnědá) stále představuje významnou surovinu v našich i v rozvíjejících se ekonomikách. Zatímco v Evropě se uhelné elektrárny utlumují, v Indii a v Číně se staví nové. Slábnoucí evropská ekonomika není schopna takový světový vývoj výrazně ovlivnit. Zatímco čínská a indická ekonomika mají dány cíle, kolik uhelných elektráren se u nich postaví, u nás je to naopak: kolik se jich uzavře bez toho, aby nám někdo garantoval náhradu (s výjimkou geopoliticky a také cenově nejistého dovozu zemního plynu).
Ropa – Oil (vínová) stále narůstá, vliv tolik propagované elektromobility ve světovém měřítku v dopravě patrný není.
Zemní plyn – Natural Gas (fialová) stále narůstá a při výrobě elektřiny se uplatňuje více než obnovitelné zdroje energie.
Jádro – Nuclear (azurová) a voda – Hydropower (modrá) představují významnou část produkce energie, nikoli však tak významnou, jako kterékoli z fosilních paliv, a to i jednotlivě. V tom máme v české republice náskok, vyrábíme si z těchto zdrojů, především jaderné energie polovinu naší potřeby.
Obnovitelné zdroje energie:
Vítr – wind (tmavomodrá)
slunce (solar – červená),
moderní biopaliva (tmavofialová)
ostatní obnovitelné zdroje – other renewables (světlemodrá nahoře)
Na grafu vidíme celkovou spotřebu energie ve světě podle primárních energetických zdrojů od roku 1800 po současnost.
Legenda:
Traditional biomass = Tradiční biomasa
Coal = Uhlí
Oil = Ropa
Natural Gass= Zemní plyn
Nuclear = Jaderná energie
Hydropower = Vodní energie
Wind = Větrná energie
Solar = Sluneční energie
Modern biofuels = Moderní biopaliva
Other renewables = Ostatní obnovitelné zdroje
Tradiční biomasa – Traditional biomass (světle hnědá) je tedy de facto dříví a další rostlinné materiály, ale i sušený zvířecí trus, které byly užívány ještě v období před stoletím páry. Velikost této křivky a význam těchto paliv se nemění, pouze mírně narůstá po roce 2000 vlivem uměle pěstované biomasy.
Uhlí - Coal (hnědá) stále představuje významnou surovinu v našich i v rozvíjejících se ekonomikách. Zatímco v Evropě se uhelné elektrárny utlumují, v Indii a v Číně se staví nové. Slábnoucí evropská ekonomika není schopna takový světový vývoj výrazně ovlivnit. Zatímco čínská a indická ekonomika mají dány cíle, kolik uhelných elektráren se u nich postaví, u nás je to naopak: kolik se jich uzavře bez toho, aby nám někdo garantoval náhradu (s výjimkou geopoliticky a také cenově nejistého dovozu zemního plynu).
Ropa – Oil (vínová) stále narůstá, vliv tolik propagované elektromobility ve světovém měřítku v dopravě patrný není.
Zemní plyn – Natural Gas (fialová) stále narůstá a při výrobě elektřiny se uplatňuje více než obnovitelné zdroje energie.
Jádro – Nuclear (azurová) a voda – Hydropower (modrá) představují významnou část produkce energie, nikoli však tak významnou, jako kterékoli z fosilních paliv, a to i jednotlivě. V tom máme v české republice náskok, vyrábíme si z těchto zdrojů, především jaderné energie polovinu naší potřeby.
Obnovitelné zdroje energie:
Vítr – wind (tmavomodrá)
slunce (solar – červená),
moderní biopaliva (tmavofialová)
ostatní obnovitelné zdroje – other renewables (světlemodrá nahoře)
Z grafu je patrné, že obnovitelné zdroje energie představují velmi malou část světové spotřeby energetických zdrojů. Svět zatím kráčí energeticky jiným směrem, než jsou „evropské závazky“.
Světové předpovědi počítají s velkým rozvojem solární energetiky, avšak nikoli v mírném pásu, ve kterém se nachází Německo, ale především v tropickém a subtropickém pro průmyslové účely, klimatizaci v budovách a náhradu benzínových skútrů elektrickými v rozvíjejících se ekonomikách. Na obrázku výše vidíme nejlépe možný vliv Německa a Evropy na záchranu celé planety: od samého začátku šlo z velké části o náhradu tradiční evropské energetiky včetně jaderné dovezeným ruským zemním plynem. Na tomto obrázku vidíme nejlépe možný vliv Německa a Evropy na záchranu celé planety, od samého začátku šlo z velké části o náhradu tradiční evropské energetiky včetně jaderné dovezeným ruským zemním plynem.
Část naší uhelné elektřiny jde na vývoz do Německa, když tam mají nedostatek, ale emisní povolenky se za to platí v Česku!
Světové předpovědi počítají s velkým rozvojem solární energetiky, avšak nikoli v mírném pásu, ve kterém se nachází Německo, ale především v tropickém a subtropickém pro průmyslové účely, klimatizaci v budovách a náhradu benzínových skútrů elektrickými v rozvíjejících se ekonomikách. Na obrázku výše vidíme nejlépe možný vliv Německa a Evropy na záchranu celé planety: od samého začátku šlo z velké části o náhradu tradiční evropské energetiky včetně jaderné dovezeným ruským zemním plynem. Na tomto obrázku vidíme nejlépe možný vliv Německa a Evropy na záchranu celé planety, od samého začátku šlo z velké části o náhradu tradiční evropské energetiky včetně jaderné dovezeným ruským zemním plynem.
Část naší uhelné elektřiny jde na vývoz do Německa, když tam mají nedostatek, ale emisní povolenky se za to platí v Česku!
Vývoj znečištění v ČR
Po revoluci jsem úspěšně zvládli největší ekologickou katastrofu v Evropě. Investovali jsme, odsířili, ekologizovali, dostavěli Temelín. Co po nás ještě chtějí?
Emise látek znečišťujících ovzduší se od roku 1990 snížily. Sloupcový graf znázorňující vývoj šesti hlavních látek znečišťujících ovzduší v letech 1990 až 2021 (odshora dolů):
- Tmavě šedá prachové částice PM10
- Světle šedá prachové částice PM2,5
-Tyrkysová amoniak
- Světle zelená oxidy síry
- Tmavě zelená nemethanové těkavé organické sloučeniny
- Zelenočerná (dole) oxidy dusíku
U všech těchto znečišťujících látek se emise výrazně snížily, a to z celkového počtu téměř 65 milionů tun v roce 1990 na přibližně 20 milionů tun v roce 2021. Největší pokles zaznamenaly emise oxidů síry, a to o více než 93 %.
Emise látek znečišťujících ovzduší se od roku 1990 snížily. Sloupcový graf znázorňující vývoj šesti hlavních látek znečišťujících ovzduší v letech 1990 až 2021 (odshora dolů):
- Tmavě šedá prachové částice PM10
- Světle šedá prachové částice PM2,5
-Tyrkysová amoniak
- Světle zelená oxidy síry
- Tmavě zelená nemethanové těkavé organické sloučeniny
- Zelenočerná (dole) oxidy dusíku
U všech těchto znečišťujících látek se emise výrazně snížily, a to z celkového počtu téměř 65 milionů tun v roce 1990 na přibližně 20 milionů tun v roce 2021. Největší pokles zaznamenaly emise oxidů síry, a to o více než 93 %.
Podnebné pásy a fotovoltaika
- Tropický:
Doba využití maxima ke 3000 hodin / rok. Pravidelný den, 12 hodin slunečního svitu. Zdroj použitelný v pravidelném režimu jako jaderná elektrárna.
- Subtropický:
Doba využití maxima ke 2000 hodin / rok. Roční korelace spotřeby a výroby, v létě klimatizuje, v zimě netopí, ale i v zimě dodává část energie.
- Mírný:
Doba využití maxima cca 1000 hodin / rok. Roční NEGATIVNÍ korelace spotřeby a výroby, v zimě topí, ale energii prakticky nedodává.
Fyziku a podnebí nevyřeší ani evropské dotace, v zimě je u nás i v Německu prostě zima a sluce svítí (občas) jenom 8 hodin nízko nad obzorem.
V rovníkových oblastech solární energie skvěle vytěsňuje fosilní paliva, například motorky v Indii poháněné elektřinou ze solárních panelů. Noční akumulace části výroby je lehce řešitelná, výroba elektřiny se mezi jednotlivými dny ani v průběhu roku prakticky neliší, je pravidelná a tím i lehce předpověditelná.
V subtropech i na jihu Evropy a USA mají energetickou špičku v létě, kdy jedou naplno klimatizace. V zimě se tam netopí. Když mají přebytek, mají jej hned kde spotřebovat. A z jedné a té samé elektrárny vyrobí dvojnásobek energie než u nás.
U nás máme solární špičku v létě a špičku odběru elektřiny v zimě, kdy je solární výroby prakticky nulová, vyrobíme toho polovinu, co v subtropech a ve srovnání s rovníkem ještě méně. Stavěli byste drahou jadernou elektronu v zemi, kde by vám půl roku nevyráběla?
V subtropech i na jihu Evropy a USA mají energetickou špičku v létě, kdy jedou naplno klimatizace. V zimě se tam netopí. Když mají přebytek, mají jej hned kde spotřebovat. A z jedné a té samé elektrárny vyrobí dvojnásobek energie než u nás.
U nás máme solární špičku v létě a špičku odběru elektřiny v zimě, kdy je solární výroby prakticky nulová, vyrobíme toho polovinu, co v subtropech a ve srovnání s rovníkem ještě méně. Stavěli byste drahou jadernou elektronu v zemi, kde by vám půl roku nevyráběla?
Čínský boom fotovoltaiky není určen primárně pro Evropu, ale pro rozvíjející se země s vyšší sluneční radiací. Tam nemají problém, aby odstřelovali chodící věže jaderných elektráren a zavírali doly, protože obvykle nic takového nemají, a fotovoltaická elektřina u nich nepředstavuje zelenou ideologii, ale výrazný technologický i civilizační pokrok. Čína má už skoro 20% elektřiny ve fotovoltaice - velké solární instalace v poušti Gobi. Rozdíl mezi letní a zimní produkcí je tam ale 50%, zatímco u nás 90%, v zimě nevyrobíme skoro nic.
Proto je 20% energetického mixu v Číně ve fotovoltaice jednodušší, než 5% v Německu a u nás.
Čína ale také staví uhelné elektrárny na rozdíl od Evropy, která je bez náhrady zavírá (a nemůže je ani v zimě nahradit fotovoltaikou z té Gobi).
Proto je 20% energetického mixu v Číně ve fotovoltaice jednodušší, než 5% v Německu a u nás.
Čína ale také staví uhelné elektrárny na rozdíl od Evropy, která je bez náhrady zavírá (a nemůže je ani v zimě nahradit fotovoltaikou z té Gobi).
Proč nemůžeme následovat Německo jako příklad v české energetice?
1. Zbytečně zavřeli všechny bezemisní jaderné zdroje, které nyní prožívají v celém světě velkou renesanci v nové výstavbě.
2. Vsadili na geopolitickou závislost dovozu ruského zemního plynu, kterou chtěli v rámci společné investice s ruskou státní společností šířit v Evropě a vydělávat na ní, několika plynovody směrem na Východ a závislostí EU i vlastním na takovém dovozu destabilizovali evropské energetické hospodářství.
3. V oblasti obnovitelných solárních technologií nejsou schopni konkurovat globální Číně ani ve vlastní průmyslové zemi.
4. Celkovou spotřebu energie ve světě Německo ani Evropská unie neovlivní (viz graf na obrázku Celková spotřeba energie ve světě).
5. Na dovoz výrobků z jiných zemí spotřebují více fosilních paliv (viz spotřeba ropy na témže grafu), výroba zboží v zemích mimo EU má také měně přísná pravidla, než kdyby si ty náročné provozy nechali v Německu pod kontrolou.
6. Během 35 let od sjednocení Německa nebyli schopni sjednotit a dostatečně integrovat německé energetické sítě, namísto toho posílají „kruhové toky“ mezi dřívější Německou demokratickou a Německou Sopkovou republikou přes území sousedních států.
7. Diverzní akci u podmořského plynovodu neřešili úsporami a technickými prostředky, ale nechali namísto technických a krizových opatření vydělat násobné ceny překupníkům a globálnímu kapitálu, čímž poškodili ekonomiku i energetickou stabilitu bezpečnosti celé Evropské unie. Nedávné blackouty jsou logickým odrazem takového stavu.
Energetické zdroje
Základní porovnání energetických zdrojů
Co je levnější a výhodnější?
- 1 MW v solárním parku v podmínkách ČR vyrobí mezi 0,9 a 1,1 GWh elektřiny za rok, na jihu ČR je to více, na severu, například v Ralsku, zase méně
- 1 MW ve větrném parku v Krušných horách nebo v Jeseníkách vyrobí 1,8 – 2,2 GWh ročně
- 1 MW v uhelné elektrárně vyrobí kolem 5 GWh ročně, v dobrém technickém stavu i více, nižší využití je dáno tím, že elektrárna obvykle nejede na plný výkon a používá se i k regulaci výkonu v síti (včetně nestability obnovitelných dodávek)
- 1 MW jaderné elektrárny vyrobí přes 8 GWh ročně, ale elektrárna má určitou vlastní spotřebu, tedy počítejme 7,5 GWh stabilního výkonu v síti
- Plynová a paroplynová elektrárna je využívána kvůli drahému palivu především ve špičce, jinak bezproblémově dokáže to, co fosilní elektrárna uhelná
- Nový jaderný blok o výkonu 1,2 GW vyrobí za rok 10 TWh elektřiny, což je 7 % naší současné spotřeby, zatímco nové solární a větrné parky tohoto vyrobí asi čtvrtinu, a ještě k tomu nestabilně, takže nevíme, kdy elektřina bude a kdy nikoliv
- 1 MW ve větrném parku v Krušných horách nebo v Jeseníkách vyrobí 1,8 – 2,2 GWh ročně
- 1 MW v uhelné elektrárně vyrobí kolem 5 GWh ročně, v dobrém technickém stavu i více, nižší využití je dáno tím, že elektrárna obvykle nejede na plný výkon a používá se i k regulaci výkonu v síti (včetně nestability obnovitelných dodávek)
- 1 MW jaderné elektrárny vyrobí přes 8 GWh ročně, ale elektrárna má určitou vlastní spotřebu, tedy počítejme 7,5 GWh stabilního výkonu v síti
- Plynová a paroplynová elektrárna je využívána kvůli drahému palivu především ve špičce, jinak bezproblémově dokáže to, co fosilní elektrárna uhelná
- Nový jaderný blok o výkonu 1,2 GW vyrobí za rok 10 TWh elektřiny, což je 7 % naší současné spotřeby, zatímco nové solární a větrné parky tohoto vyrobí asi čtvrtinu, a ještě k tomu nestabilně, takže nevíme, kdy elektřina bude a kdy nikoliv
Pohledy na energetiku
Pohledy světové energetické rady
Světová energetická rada (WEC) je renomovaná mezinárodní organizace, jejíž pobočka byla na popud některých českých manažerů před několika lety v České republice uzavřena.
WEC používá trojí pohled na energetickou realitu (Trilema):
WEC používá trojí pohled na energetickou realitu (Trilema):
- Technický, zejména stabilitu a zajištění dodávek
- Ekonomický a sociální, zejména prevenci energetické chudoby a také odliv pracovních příležitostí v průmyslu
- Environmetální udržitelnost celkového energetického počínání naší civilizace
Světová energetická rada nepoužívá jediné kritérium environmetální dopady, ale má trojí pohled. Nepoužívá kritérium emisí CO2 jako jediné kritérium ekologické udržitelnosti.
Stabilita dodávek
Jaký je celospolečenský zájem?
Může odmítnutí větrných farem způsobit nedostatek elektřiny?
Stabilní ani levná dodávka elektřiny z větrných elektráren nebude. OZE fungují podobně jako systém povodní a sucha. Máme se sousedy společné povětří. Když bude nedostatek, tak ani naše obnovitelné zdroje dostatek nevyrobí, a když bude přebytek, tak neprodají. V době přebytků a dumpingových cen se takové zdroje ani nevyplatí stavět. V době bezvětří také ne, protože elektřina je sice velmi žádaná, ale zdroje nejsou chopeny ji z neexistujícího větru vyrobit. Pokud se stát zaváže, že dumpingové ceny bude doplácet, aby investice nezkrachovaly, zavazuje se už předem k tomu, že to od nás budou vybírat na ceně elektřiny, ceně regulovaných služeb i na daních.
Pokud máme strach z nedostatku, je potřebné na tu přechodnou dobu udržet uhlí, což se děje už ve Chvaleticích, a urychleně dostavět jádro.
Lidé v dotčených oblastech nejsou v pozici, že by měli ustoupit národnímu zájmu dostatku elektřiny. Prosazování soukromého zájmu investorů na úkor místních obyvatel i biotopů, který je ekologicky přinejmenším sporný a z energetického hlediska není nutný, je mimo rámec pojetí demokratického státu.
Pokud máme strach z nedostatku, je potřebné na tu přechodnou dobu udržet uhlí, což se děje už ve Chvaleticích, a urychleně dostavět jádro.
Lidé v dotčených oblastech nejsou v pozici, že by měli ustoupit národnímu zájmu dostatku elektřiny. Prosazování soukromého zájmu investorů na úkor místních obyvatel i biotopů, který je ekologicky přinejmenším sporný a z energetického hlediska není nutný, je mimo rámec pojetí demokratického státu.
Máme nějaké alternativy?
V Bruselu mohou minulý závazek považovat za platný, přestože nebyl spočítán korektním způsobem a naši ministři vědomě vynechali i povinnou studii sociálních a ekonomických dopadů.
Rozumnou alternativou je udělat ty „akcelerační zóny“ převážně ve fotovoltaice na místech, která jsou již ekologicky zasažena: odkladiště, výsypky, skládky, smetiště, brownfieldy. Existuje katalog, kde je jich kolem 3000.
Příklad: skládka v Liberci, druhé odkaliště u jedné moravské teplárny. Každá takové lokalita měla kolem 10 megawattů. Na ten „závazek EU“ nám tedy stačí 200 až 300 odkališť a skládek, a máme jich desetkrát více - tedy si můžeme vybírat ty vhodné včetně elektrického připojení k síti.
Pokud se nám někdo snaží namluvit, že musíme zničit krajinu kvůli „závazkům v Evropské unii“, zase nám jednom vědomě lže jako v případech solárních baronů a energetické krize!
Rozumnou alternativou je udělat ty „akcelerační zóny“ převážně ve fotovoltaice na místech, která jsou již ekologicky zasažena: odkladiště, výsypky, skládky, smetiště, brownfieldy. Existuje katalog, kde je jich kolem 3000.
Příklad: skládka v Liberci, druhé odkaliště u jedné moravské teplárny. Každá takové lokalita měla kolem 10 megawattů. Na ten „závazek EU“ nám tedy stačí 200 až 300 odkališť a skládek, a máme jich desetkrát více - tedy si můžeme vybírat ty vhodné včetně elektrického připojení k síti.
Pokud se nám někdo snaží namluvit, že musíme zničit krajinu kvůli „závazkům v Evropské unii“, zase nám jednom vědomě lže jako v případech solárních baronů a energetické krize!
Katalog minulých a současných lží
o nařízeních z Bruselu
Solární baroni 2010
EU: chtěla rozvoj obnovitelných zdrojů energie. ERÚ v rozporu se zákonem rozhodl o zvýšení doby podpory z 15 na 20 let (v zákoně bylo 15 let, oni dali do cenového rozhodnutí 20 let v rozporu se zákonem). Parlament neschválil možnost dostatečně snižovat dotace v době, kdy výrazně poklesala cena solárních panelů.
Výsledek: lidé to dodnes platí „baronům“, ale 10 let si to kvůli podjatým výpočtům nemohli dávat ne vlastní střechu, protože to kvůli podjatým výpočtům zakazovali provozovatelé sítí.
Energetická krize 2022
Francie 1,10 Kč / kWh
Slovensko 1,50 Kč / kWh
Česká republika 12 Kč / KWh
EU tuto českou cenu nestanovila ani nenařídila, ani „závěrnou cenu“ na Lipské burze. Ve skutečnosti touto burzou prošlo pouze asi 10 procent české elektřiny, zbytek byl domácí cenový diktát.
EU: chtěla rozvoj obnovitelných zdrojů energie. ERÚ v rozporu se zákonem rozhodl o zvýšení doby podpory z 15 na 20 let (v zákoně bylo 15 let, oni dali do cenového rozhodnutí 20 let v rozporu se zákonem). Parlament neschválil možnost dostatečně snižovat dotace v době, kdy výrazně poklesala cena solárních panelů.
Výsledek: lidé to dodnes platí „baronům“, ale 10 let si to kvůli podjatým výpočtům nemohli dávat ne vlastní střechu, protože to kvůli podjatým výpočtům zakazovali provozovatelé sítí.
Energetická krize 2022
Francie 1,10 Kč / kWh
Slovensko 1,50 Kč / kWh
Česká republika 12 Kč / KWh
EU tuto českou cenu nestanovila ani nenařídila, ani „závěrnou cenu“ na Lipské burze. Ve skutečnosti touto burzou prošlo pouze asi 10 procent české elektřiny, zbytek byl domácí cenový diktát.
Vývoj instalovaného solárního výkonu ČR
aneb vliv zainteresovaných skupin účelovým „technickým“ výpočtem nad rámec všech zákonných pravidel
V letech 2010 až 2012 podpora „solárních baronů“.
V roce 2012 byla zaražena účelovou studií nejmenované soukromé společnosti, že se do sítě nevejde více jak 2 GW solárního výkonu. Kvůli tomu byly deset let blokovány další instalace.
V současností je táž firma autorem studií, že se do naší soustava vejde 19 GW obnovitelné energie, což je také technický nesmysl podobně, jako jejich studie předchozí.
V roce 2012 byla zaražena účelovou studií nejmenované soukromé společnosti, že se do sítě nevejde více jak 2 GW solárního výkonu. Kvůli tomu byly deset let blokovány další instalace.
V současností je táž firma autorem studií, že se do naší soustava vejde 19 GW obnovitelné energie, což je také technický nesmysl podobně, jako jejich studie předchozí.
Závěrem k celkové energetické koncepci
V oblasti větrných parků NEJDE, na rozdíl od jaderné energetiky, o celospolečenský konsensus.
Energetici nebojují s obcemi a krajináři. Tato technická disciplína slouží společnosti, podobně jako medicína. Na rozdíl od covidové minulosti lze toto velmi těžko odůvodnit celospolečenským zájmem, jakým je zdraví populace nebo jakýkoli jiný vyšší princip. Ztráta biotopu, krajiny a rodné obce se neměří v penězích, ale v historii, a z uvedeného je zřejmé, že není ani nutná ani k dalšímu přežití naší společnosti bez nedostatku elektřiny a dokonce ani k plnění zbytečně a možná záměrně přehnaných závazků u Evropské unie minulé politické garnitury bývalých ministrů.
Pokud platí minulá usnesení vlády a zejména celonárodní konsensus, že pokračujeme v jaderné energetice, není žádné přehánění solární a větrných parků nutné.
Tento typ obnovitelné energetiky svým „občasným“ (intermitentním) způsobem dodávek vede ke zdražení provozu soustav a jejich destabilizaci, tedy za vyšší peníze současně zvyšuje riziko blackoutů. Výroba elektřiny z těchto zdrojů je oproti jaderným mnohonásobně dražší, a to i se započtením nových investic a úroků.
Byla vědomě vynechána povinná studie sociálních a ekonomických dopadů takovéhoto plánu, minulá garnitura toto schválila ke konci svého mandátu a „na sílu“ v nekompletní formě na základě nekorektních podkladových studií. V případě, že by u uvažovaného jednosměrného „contract for difference“, tedy dorovnání ztráty investorům v případě nízké ceny trhu, tyto plány vycházely špatně už v současnosti bez dotací státu nebo nedobrovolných plateb spotřebitelů elektřiny, jde o hospodářský tunel. Totéž v případě, že by se v takových výpočtech neuvažovalo s narůstajícími německými zápornými cenami, což je prokázaná objektivní skutečnost s výrazně rostoucím trendem.
Energetici nebojují s obcemi a krajináři. Tato technická disciplína slouží společnosti, podobně jako medicína. Na rozdíl od covidové minulosti lze toto velmi těžko odůvodnit celospolečenským zájmem, jakým je zdraví populace nebo jakýkoli jiný vyšší princip. Ztráta biotopu, krajiny a rodné obce se neměří v penězích, ale v historii, a z uvedeného je zřejmé, že není ani nutná ani k dalšímu přežití naší společnosti bez nedostatku elektřiny a dokonce ani k plnění zbytečně a možná záměrně přehnaných závazků u Evropské unie minulé politické garnitury bývalých ministrů.
Pokud platí minulá usnesení vlády a zejména celonárodní konsensus, že pokračujeme v jaderné energetice, není žádné přehánění solární a větrných parků nutné.
Tento typ obnovitelné energetiky svým „občasným“ (intermitentním) způsobem dodávek vede ke zdražení provozu soustav a jejich destabilizaci, tedy za vyšší peníze současně zvyšuje riziko blackoutů. Výroba elektřiny z těchto zdrojů je oproti jaderným mnohonásobně dražší, a to i se započtením nových investic a úroků.
Byla vědomě vynechána povinná studie sociálních a ekonomických dopadů takovéhoto plánu, minulá garnitura toto schválila ke konci svého mandátu a „na sílu“ v nekompletní formě na základě nekorektních podkladových studií. V případě, že by u uvažovaného jednosměrného „contract for difference“, tedy dorovnání ztráty investorům v případě nízké ceny trhu, tyto plány vycházely špatně už v současnosti bez dotací státu nebo nedobrovolných plateb spotřebitelů elektřiny, jde o hospodářský tunel. Totéž v případě, že by se v takových výpočtech neuvažovalo s narůstajícími německými zápornými cenami, což je prokázaná objektivní skutečnost s výrazně rostoucím trendem.