Odborný text zpracovaný prof. RNDr. Jaroslavem Turánkem, CSc., DSc.
Zvuk, hluk a infrazvuk
Obecně o infrazvuku
Definice jednotky akustického tlaku: Jednotkou akustického tlaku je pascal (Pa).
V akustice se definuje jako podíl síly, kterou zvuková vlna působí na plochu, a velikosti této plochy. Protože lidské ucho vnímá zvuk v obrovském rozsahu hodnot, v praxi se častěji setkáte s vyjádřením v decibelech (dB), což je logaritmický poměr naměřeného tlaku k referenční hodnotě (práh slyšitelnosti).
Jak je to s infrazvukem
Infrazvuk je mechanické vlnění s frekvencí nižší než 16 až 20 Hz. Pro lidské ucho je toto vlnění neslyšitelné, ale naše tělo ho může vnímat jako nepříjemné vibrace.
Zde jsou klíčové vlastnosti a zajímavosti o infrazvuku:
Šíření na velké vzdálenosti: Díky své nízké frekvenci se infrazvuk v prostředí (vzduchu i vodě) pohlcuje jen minimálně, takže se dokáže šířit stovky až tisíce kilometrů.
Zdroje v přírodě a technice:
Zdroje v přírodě a technice:
- Přírodní:
Zemětřesení, bouřky, sopečná činnost nebo silný vítr.
- Technické:
Velké pomaluběžné stroje, ventilátory, turbíny větrných elektráren nebo výbuchy.
Využití v živočišné říši:
Některá zvířata, jako jsou sloni, velryby nebo hroši, používají infrazvuk ke komunikaci na obrovské vzdálenosti.
Zdroje v přírodě a technice:
Některá zvířata, jako jsou sloni, velryby nebo hroši, používají infrazvuk ke komunikaci na obrovské vzdálenosti.
Zdroje v přírodě a technice:
- Frekvence blízké rytmu lidského srdce (cca 1–2 Hz) nebo rezonančním frekvencím vnitřních orgánů mohou být nebezpečné.
- Při vysokých intenzitách může infrazvuk vyvolávat pocity úzkosti, strachu, závratě, nevolnost nebo únavu.
- Hladiny nad 140 dB už způsobují silné vibrace hrudníku a extrémní hodnoty mohou poškodit tkáně.
V praxi se infrazvuk využívá například v seismologii k předpovídání přírodních katastrof.
Člověk je nejprve pociťuje jako nepříjemné vibrace po celém těle, ale rychle se dostaví břišní nevolnost a závrať.
Někdy se využívá i v kinech se specializovanými reproduktory, kde při určitých scénách vyvolává podvědomý pocit strachu.
Člověk je nejprve pociťuje jako nepříjemné vibrace po celém těle, ale rychle se dostaví břišní nevolnost a závrať.
Někdy se využívá i v kinech se specializovanými reproduktory, kde při určitých scénách vyvolává podvědomý pocit strachu.
Šíření hluku a infrazvuku z větrných elektráren
Šíření infrazvuku z větrných turbín se nepovažuje za čistě všesměrové, ale vykazuje určitou prostorovou orientaci, která je ovlivněna konstrukcí turbíny a zejména směrem větru.
Charakteristika šíření infrazvuku
- Vliv směru větru:
Nejsilnější emise a šíření jsou obvykle detekovány ve směru po větru (downwind). Naopak ve směru proti větru nebo v bočním směru bývají hladiny akustického tlaku o něco nižší (často o 3 dB i více).
- Aerodynamický původ:
Infrazvuk vzniká především při průchodu lopatek rotoru kolem věže (tzv. blade-tower interaction), což vytváří pulzace tlaku s konkrétní směrovou charakteristikou orientovanou podle osy rotoru.
- Asymetrie:
Moderní turbíny mají asymetrický vzorec vyzařování; většina hluku (šířeného směrem k zemi) vzniká během sestupného pohybu lopatek, což způsobuje, že akustické pole není dokonale symetrické kolem věže.
- Atmosférické efekty:
Na velké vzdálenosti (stovky metrů až kilometry) hraje klíčovou roli atmosférická refrakce (ohyb vln). Teplotní a větrné gradienty mohou zvukové vlny ohýbat zpět k zemi, čímž vznikají zóny se zvýšenou intenzitou hluku i ve velkých vzdálenostech po větru.
Souhrn směrovosti
V bezprostřední blízkosti se turbína chová spíše jako dipól (zdroj s osou), zatímco ve větších vzdálenostech je prostorové rozložení infrazvuku formováno dominantně směrem a rychlostí větru.
Modely šíření infrazvuku
Modelování šíření infrazvuku z větrných elektráren je technicky náročnější než u běžného slyšitelného hluku, protože nízké frekvence vyžadují specifické algoritmy pro atmosférické a terénní vlivy
V praxi se v České republice i ve světě používají dva hlavní přístupy:
Inženýrské modely (Standardní)
Tyto modely jsou základem pro většinu hlukových studií v rámci povolovacích procesů.
Inženýrské modely (Standardní)
Tyto modely jsou základem pro většinu hlukových studií v rámci povolovacích procesů.
- ISO 9613-2:
Nejpoužívanější mezinárodní standard. Ačkoliv je primárně validován pro frekvence nad 63 Hz, často se používá i pro zjednodušené odhady infrazvuku (vypočtený útlum z 63 Hz se aplikuje na nižší pásma).
- Nord2000:
Modernější a přesnější skandinávský model, který na rozdíl od ISO 9613-2 dokáže lépe zohlednit zakřivení zvukových paprsků vlivem větru a teplotních změn (refrakci). Je vhodnější pro velké vzdálenosti (nad 1 km) a členitý terén.
Specifické parametry výpočtu
Při modelování se do softwaru (např. CadnaA, SoundPLAN nebo windPRO) zadávají tyto klíčové vstupy:
Při modelování se do softwaru (např. CadnaA, SoundPLAN nebo windPRO) zadávají tyto klíčové vstupy:
- Akustický výkon zdroje (Lw):
Data od výrobce turbíny, ideálně v 1/3-oktávových pásech až do oblasti infrazvuku (přibližně od 1 Hz).
- Drsnost terénu a pohltivost povrchu:
U infrazvuku je vliv pohltivosti půdy menší než u vysokých tónů, ale terénní vlny mohou působit jako bariéry nebo naopak zvuk odrážet.
- Atmosférické podmínky:
Pro "nejhorší možný scénář" se modeluje šíření za stabilní atmosféry (často v noci), kdy dochází k ohybu zvuku směrem k zemi, což zvyšuje dosah infrazvuku.
Srovnání modelů v praxi
Výzkumy ukazují, že zatímco ISO 9613-2 je dostačující pro základní hygienické posouzení v blízkosti staveb, pro přesné předpovědi infrazvuku na kilometry daleko je nutný model Nord2000 nebo pokročilé numerické metody (např. FFP – Fast Field Program), které pracují s reálnými profily atmosféry.
Výzkumy ukazují, že zatímco ISO 9613-2 je dostačující pro základní hygienické posouzení v blízkosti staveb, pro přesné předpovědi infrazvuku na kilometry daleko je nutný model Nord2000 nebo pokročilé numerické metody (např. FFP – Fast Field Program), které pracují s reálnými profily atmosféry.
EIA a hluk v ČR
EIA (Environmental Impact Assessment – posuzování vlivů na životní prostředí) v České republice některá měření využívají, i když mají v tomto kontextu specifické postavení. Zde je přehled toho, jak se k infrazvuku a modelování v aktuální praxi (stav 2025/2026) přistupuje:
Právní rámec a limity v ČR
V České republice jsou hygienické limity pro hluk stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou (např. aktuální vyhláška 43/2025 Sb. o hygienických limitech).
1. Slyšitelný hluk: Limity jsou přísně definovány (obvykle 50 dB ve dne a 40 dB v noci pro chráněný venkovní prostor).
2. Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk (NFH): Pro infrazvuk neexistuje v běžném venkovním prostředí (u obytné zástavby) samostatný limit v dB(A), protože se předpokládá, že pokud jsou dodrženy limity pro slyšitelný hluk, hladiny infrazvuku z moderních turbín jsou hluboko pod prahem vnímání člověka.
Role modelování v procesu EIA
Při zpracování dokumentace EIA musí autorizovaná osoba posoudit vlivy na veřejné zdraví.
1. Standardní postup: Využívá se model ISO 9613-2 k výpočtu šíření hluku v pásmu 63 Hz až 8 kHz. Pokud výpočty ukazují dostatečnou rezervu vůči limitům, vliv infrazvuku se často vyhodnocuje pouze slovním komentářem na základě odborných studií (např. SZÚ).
2. Využití Nord2000: Tento model se v ČR využívá v případech, kdy je projekt situován v členitém terénu (např. v Krušných horách) nebo u velkých větrných parků, kde je potřeba přesněji doložit, že nízkofrekvenční složky nebudou obtěžovat obyvatele ani za specifických povětrnostních podmínek.
Právní rámec a limity v ČR
V České republice jsou hygienické limity pro hluk stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou (např. aktuální vyhláška 43/2025 Sb. o hygienických limitech).
1. Slyšitelný hluk: Limity jsou přísně definovány (obvykle 50 dB ve dne a 40 dB v noci pro chráněný venkovní prostor).
2. Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk (NFH): Pro infrazvuk neexistuje v běžném venkovním prostředí (u obytné zástavby) samostatný limit v dB(A), protože se předpokládá, že pokud jsou dodrženy limity pro slyšitelný hluk, hladiny infrazvuku z moderních turbín jsou hluboko pod prahem vnímání člověka.
Role modelování v procesu EIA
Při zpracování dokumentace EIA musí autorizovaná osoba posoudit vlivy na veřejné zdraví.
1. Standardní postup: Využívá se model ISO 9613-2 k výpočtu šíření hluku v pásmu 63 Hz až 8 kHz. Pokud výpočty ukazují dostatečnou rezervu vůči limitům, vliv infrazvuku se často vyhodnocuje pouze slovním komentářem na základě odborných studií (např. SZÚ).
2. Využití Nord2000: Tento model se v ČR využívá v případech, kdy je projekt situován v členitém terénu (např. v Krušných horách) nebo u velkých větrných parků, kde je potřeba přesněji doložit, že nízkofrekvenční složky nebudou obtěžovat obyvatele ani za specifických povětrnostních podmínek.
Posuzování vlivů na zdraví (HIA)
Státní zdravotní ústav (SZÚ) a krajské hygienické stanice se k dokumentacím EIA vyjadřují. Současná vědecká shoda v ČR (podpořená rešeršemi z let 2020–2024) uvádí:
1. Žádný přímý vztah: Dosud nebyly prokázány přímé negativní účinky infrazvuku z větrných turbín na lidské orgány při běžných vzdálenostech (stovky metrů až kilometry).
2. Nepřímé vlivy: Hlavním rizikem je obtěžování (annoyance) a případné rušení spánku, což jsou faktory, které se v EIA posuzují velmi podrobně právě skrze hlukové mapy.
3. Aktuální vývoj 2025/2026: S novou legislativou pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů (tzv. "akcelerované oblasti") se klade větší důraz na předběžné modelování celých území, aby se předešlo konfliktům s obytnými zónami ještě před zahájením konkrétních projektů.
1. Žádný přímý vztah: Dosud nebyly prokázány přímé negativní účinky infrazvuku z větrných turbín na lidské orgány při běžných vzdálenostech (stovky metrů až kilometry).
2. Nepřímé vlivy: Hlavním rizikem je obtěžování (annoyance) a případné rušení spánku, což jsou faktory, které se v EIA posuzují velmi podrobně právě skrze hlukové mapy.
3. Aktuální vývoj 2025/2026: S novou legislativou pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů (tzv. "akcelerované oblasti") se klade větší důraz na předběžné modelování celých území, aby se předešlo konfliktům s obytnými zónami ještě před zahájením konkrétních projektů.
Důležité zdroje pro ověření:
• Aktuální dokumentace k záměrům větrných elektráren najdete v Informačním systému EIA (Cenia).
• Metodiky měření a hodnocení hluku naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.
• Aktuální dokumentace k záměrům větrných elektráren najdete v Informačním systému EIA (Cenia).
• Metodiky měření a hodnocení hluku naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.
Hladiny hluku a metody měření
Současné normované hodnoty
Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci.
V České republice není v zákoně pevně stanovena jedna konkrétní "metrická" vzdálenost (např. fixních 1000 m), ale v praxi se v dokumentacích EIA a územních plánech nejčastěji pracuje s rozmezím 600 až 1000 metrů.
Zde jsou klíčové faktory, které tuto vzdálenost v aktuální praxi (2025/2026) určují:
Rozhodující limity (Hluk a stroboskopický jev)
Vzdálenost se neodvozuje od infrazvuku, ale od přísnějších parametrů:
• Hlukové limity: Aby projekt prošel, musí v místě nejbližšího obydlí splnit 40 dB v noci. U moderních velkých turbín (výška 200 m+) to obvykle vyžaduje vzdálenost alespoň 800 m.
• Stroboskopický jev (mihotání stínů): Modeluje se dopad stínů lopatek na okna domů. Pokud by stín dopadal na obydlí příliš mnoho hodin ročně, musí se turbína posunout dále nebo v dané časy vypínat.
Novinka: Akcelerační zóny (od roku 2025/2026)
Podle nového zákona o urychlení využívání OZE (zákon č. 249/2025 Sb.) vznikají tzv. akcelerační zóny:
• V těchto zónách je proces EIA zjednodušen, protože vlivy na životní prostředí byly posouzeny koncepčně pro celé území.
• Vzdálenosti jsou zde již předdefinovány v územním plánu kraje nebo obce tak, aby byly v souladu s ochranou veřejného zdraví.
Srovnání s praxí a sousedy
Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci.
V České republice není v zákoně pevně stanovena jedna konkrétní "metrická" vzdálenost (např. fixních 1000 m), ale v praxi se v dokumentacích EIA a územních plánech nejčastěji pracuje s rozmezím 600 až 1000 metrů.
Zde jsou klíčové faktory, které tuto vzdálenost v aktuální praxi (2025/2026) určují:
Rozhodující limity (Hluk a stroboskopický jev)
Vzdálenost se neodvozuje od infrazvuku, ale od přísnějších parametrů:
• Hlukové limity: Aby projekt prošel, musí v místě nejbližšího obydlí splnit 40 dB v noci. U moderních velkých turbín (výška 200 m+) to obvykle vyžaduje vzdálenost alespoň 800 m.
• Stroboskopický jev (mihotání stínů): Modeluje se dopad stínů lopatek na okna domů. Pokud by stín dopadal na obydlí příliš mnoho hodin ročně, musí se turbína posunout dále nebo v dané časy vypínat.
Novinka: Akcelerační zóny (od roku 2025/2026)
Podle nového zákona o urychlení využívání OZE (zákon č. 249/2025 Sb.) vznikají tzv. akcelerační zóny:
• V těchto zónách je proces EIA zjednodušen, protože vlivy na životní prostředí byly posouzeny koncepčně pro celé území.
• Vzdálenosti jsou zde již předdefinovány v územním plánu kraje nebo obce tak, aby byly v souladu s ochranou veřejného zdraví.
Srovnání s praxí a sousedy
Zajímavost: Ačkoliv se lidé často obávají infrazvuku, pro moderní projekty v ČR je limitujícím faktorem spíše ochrana krajinného rázu nebo trasy migrace ptáků, které turbíny často odsouvají ještě dále od obcí, než by vyžadoval samotný hluk.
Pulzní infrazvuk
Větrné turbíny produkují pulzní infrazvuk, což jest superponování amplitudy na nosnou infrazvukovou vlnu. Toto je klíčový technický detail, který odlišuje infrazvuk z větrných turbín od běžného hluku pozadí (např. větru v lese). Nejde o spojitý tón, ale o amplitudovou modulaci.
Zde je fyzikální podstata tohoto jevu:
1. Vznik pulzů: Každý průchod lopatky kolem věže způsobí náhlou změnu tlaku vzduchu. Pokud má turbína 3 lopatky a točí se rychlostí 10–15 otáček za minutu, vznikají pulzy s frekvencí kolem 0,5 až 0,8 Hz.
2. Nosná vlna vs. obálka: Samotný aerodynamický hluk listů (šumění) slouží jako „nosná“, na kterou je "nabalena" (superponována) tato nízkofrekvenční pulzace.
3. Impulsivita: Právě tato pulzní povaha (střídání tlaku a podtlaku v rytmu otáčení) je to, co lidské tělo může vnímat citlivěji než ustálený hluk, i když je energeticky slabší.
V rámci EIA a moderní akustiky se pro tento jev používá termín SWW (Swaying/Swishing) nebo amplitudová modulace (AM). Modely jako Nord2000 se snaží tuto proměnlivost zohlednit, protože pulzní charakter zvuku zvyšuje míru tzv. obtěžování (annoyance) u obyvatel.
V hlukových studiích se na pulzní charakter infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku (tzv. amplitudovou modulaci) pohlíží jako na faktor, který zvyšuje míru obtěžování, a proto se k výsledným hodnotám přičítají
Zde je fyzikální podstata tohoto jevu:
1. Vznik pulzů: Každý průchod lopatky kolem věže způsobí náhlou změnu tlaku vzduchu. Pokud má turbína 3 lopatky a točí se rychlostí 10–15 otáček za minutu, vznikají pulzy s frekvencí kolem 0,5 až 0,8 Hz.
2. Nosná vlna vs. obálka: Samotný aerodynamický hluk listů (šumění) slouží jako „nosná“, na kterou je "nabalena" (superponována) tato nízkofrekvenční pulzace.
3. Impulsivita: Právě tato pulzní povaha (střídání tlaku a podtlaku v rytmu otáčení) je to, co lidské tělo může vnímat citlivěji než ustálený hluk, i když je energeticky slabší.
V rámci EIA a moderní akustiky se pro tento jev používá termín SWW (Swaying/Swishing) nebo amplitudová modulace (AM). Modely jako Nord2000 se snaží tuto proměnlivost zohlednit, protože pulzní charakter zvuku zvyšuje míru tzv. obtěžování (annoyance) u obyvatel.
V hlukových studiích se na pulzní charakter infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku (tzv. amplitudovou modulaci) pohlíží jako na faktor, který zvyšuje míru obtěžování, a proto se k výsledným hodnotám přičítají
Korekce (penalizace)
Zde je přehled, jak se tyto korekce v praxi EIA a hygienických měření v roce 2025/2026 uplatňují:
Korekce na impulsivnost a tonalitu v ČR
Podle české legislativy (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku) a metodik SZÚ se k naměřené nebo vypočtené ekvivalentní hladině hluku přičítají tyto standardní penalizace:
Tónová složka: Pokud hluk obsahuje výrazné tóny (pískání, hučení na jedné frekvenci), přičítá se k výsledku +5 dB.
Impulsní charakter: Pokud má hluk pulzní charakter (nárazy, rány), aplikuje se korekce +5 dB. U větrných turbín se však častěji řeší právě amplitudová modulace (periodické kolísání hlasitosti).
Specifické penalizace pro amplitudovou modulaci (AM)
V moderních studiích (např. při použití modelu Nord2000) se stále častěji využívají schémata odvozená z mezinárodní praxe (např. RenewableUK), která penalizují hloubku pulzace:
Korekce na impulsivnost a tonalitu v ČR
Podle české legislativy (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku) a metodik SZÚ se k naměřené nebo vypočtené ekvivalentní hladině hluku přičítají tyto standardní penalizace:
Tónová složka: Pokud hluk obsahuje výrazné tóny (pískání, hučení na jedné frekvenci), přičítá se k výsledku +5 dB.
Impulsní charakter: Pokud má hluk pulzní charakter (nárazy, rány), aplikuje se korekce +5 dB. U větrných turbín se však častěji řeší právě amplitudová modulace (periodické kolísání hlasitosti).
Specifické penalizace pro amplitudovou modulaci (AM)
V moderních studiích (např. při použití modelu Nord2000) se stále častěji využívají schémata odvozená z mezinárodní praxe (např. RenewableUK), která penalizují hloubku pulzace:
Proč je to důležité pro "splnění limitu"?
Protože noční limit v ČR je velmi přísných 40 dB, uplatnění penalizace +5 dB za pulzní charakter znamená, že samotná turbína musí být tišší než 35 dB. To je v praxi hlavním důvodem, proč se turbíny umisťují do vzdáleností 800–1000 metrů od domů – aby i s touto "pokutou" za pulzování splnily zákonné limity.
Aktuální stav v roce 2025
S novou legislativou o akceleračních zónách (zákon č. 249/2025 Sb.) se tyto penalizace stávají standardní součástí automatizovaného posuzování území. Cílem je, aby v zónách určených pro výstavbu byly tyto "nejhorší scénáře" (včetně pulzního charakteru) započteny již v úvodní mapě hlučnosti.
Protože noční limit v ČR je velmi přísných 40 dB, uplatnění penalizace +5 dB za pulzní charakter znamená, že samotná turbína musí být tišší než 35 dB. To je v praxi hlavním důvodem, proč se turbíny umisťují do vzdáleností 800–1000 metrů od domů – aby i s touto "pokutou" za pulzování splnily zákonné limity.
Aktuální stav v roce 2025
S novou legislativou o akceleračních zónách (zákon č. 249/2025 Sb.) se tyto penalizace stávají standardní součástí automatizovaného posuzování území. Cílem je, aby v zónách určených pro výstavbu byly tyto "nejhorší scénáře" (včetně pulzního charakteru) započteny již v úvodní mapě hlučnosti.
Jak se tato pulzní složka fyzicky měří přímo v terénu, aby se dala penalizace správně určit? Měření pulzní složky (amplitudové modulace) v terénu je technicky náročný proces, který vyžaduje specializované vybavení a specifickou metodiku, aby se odlišil hluk turbíny od okolního šumu větru. Zde je postup, jakým se toto měření v praxi (2025/2026) provádí:
Vybavení pro měření
• Mikrofony pro infrazvuk: Používají se speciální mikrofony (např. G.R.A.S. 40AZ) s frekvenční odezvou již od 0,5 Hz.
• Měřicí desky: Mikrofony se neumisťují na stativy, ale přímo na antivibrační desky na zemi. Tím se minimalizuje hluk, který vytváří vítr proudící přímo kolem mikrofonu.
• Dvojitá ochrana proti větru: Mikrofon bývá kryt speciálními kryty (např. primární a sekundární větrný štít ve tvaru polokoule), aby se odfiltroval aerodynamický hluk okolního vzduchu.
Metodika měření (IOA a IEC 61400-11)
Nejuznávanější metodou pro detekci a kvantifikaci amplitudové modulace (AM) je tzv. metoda IOA (Institute of Acoustics):
• Vysoká vzorkovací frekvence: Data se zaznamenávají s rozlišením minimálně 100 ms (10 vzorků za sekundu), aby bylo možné zachytit špičky a poklesy akustického tlaku způsobené průchodem lopatek.
• Časová okna: Záznam se dělí na krátké úseky (např. 10 až 20 sekund), ve kterých se hledá periodické kolísání hlasitosti.
• Fourierova transformace (FFT): Naměřený signál se převede do frekvenční domény. Pokud se ve spektru objeví výrazná špička na frekvenci odpovídající otáčkám rotoru (obvykle 0,5–1,5 Hz – přesah s frekvencí srdeční činnosti ve spánku a při aktivitě) a jejích násobcích, je potvrzena přítomnost pulzní složky.
Vyhodnocení hloubky modulace
Klíčovým parametrem je hloubka modulace (modulation depth) – tedy rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hladinou hluku během jednoho pulzu:
• Pokud je rozdíl větší než 3 dB, začíná být pulsování pro ucho patrné jako „svištění“.
• Na základě této hloubky se pak v souladu s metodickými návody (např. NRL pro komunální hluk) stanovuje výše zmíněná penalizace (korekce), která se přičítá k celkovému výsledku.
Vybavení pro měření
• Mikrofony pro infrazvuk: Používají se speciální mikrofony (např. G.R.A.S. 40AZ) s frekvenční odezvou již od 0,5 Hz.
• Měřicí desky: Mikrofony se neumisťují na stativy, ale přímo na antivibrační desky na zemi. Tím se minimalizuje hluk, který vytváří vítr proudící přímo kolem mikrofonu.
• Dvojitá ochrana proti větru: Mikrofon bývá kryt speciálními kryty (např. primární a sekundární větrný štít ve tvaru polokoule), aby se odfiltroval aerodynamický hluk okolního vzduchu.
Metodika měření (IOA a IEC 61400-11)
Nejuznávanější metodou pro detekci a kvantifikaci amplitudové modulace (AM) je tzv. metoda IOA (Institute of Acoustics):
• Vysoká vzorkovací frekvence: Data se zaznamenávají s rozlišením minimálně 100 ms (10 vzorků za sekundu), aby bylo možné zachytit špičky a poklesy akustického tlaku způsobené průchodem lopatek.
• Časová okna: Záznam se dělí na krátké úseky (např. 10 až 20 sekund), ve kterých se hledá periodické kolísání hlasitosti.
• Fourierova transformace (FFT): Naměřený signál se převede do frekvenční domény. Pokud se ve spektru objeví výrazná špička na frekvenci odpovídající otáčkám rotoru (obvykle 0,5–1,5 Hz – přesah s frekvencí srdeční činnosti ve spánku a při aktivitě) a jejích násobcích, je potvrzena přítomnost pulzní složky.
Vyhodnocení hloubky modulace
Klíčovým parametrem je hloubka modulace (modulation depth) – tedy rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hladinou hluku během jednoho pulzu:
• Pokud je rozdíl větší než 3 dB, začíná být pulsování pro ucho patrné jako „svištění“.
• Na základě této hloubky se pak v souladu s metodickými návody (např. NRL pro komunální hluk) stanovuje výše zmíněná penalizace (korekce), která se přičítá k celkovému výsledku.
Specifika v ČR (2025/2026)
V České republice se měření provádí v tzv. chráněném venkovním prostoru (např. u fasády nejbližšího obytného domu). Akreditované laboratoře musí doložit, že naměřené pulzy skutečně pocházejí z turbíny a nejsou způsobeny například poryvy větru v okolní vegetaci. K tomu se používá synchronizace měření s provozními daty turbíny (otáčky, výkon).